články‎ > ‎

Beiarelva – modrá řeka. 2. část

Týden v ráji.

 

Jedeme podle navigace do horního campu, kde máme přislíbeno ubytování. Řeka má vysoký stav vody mezi 90 až 80 kubíky a barva vody je smaragdově modrá. Říční dno je vesměs štěrkové a v úsecích pod skalami lemují říční břehy velké žulové balvany.  Když projíždíme kolem jednoho říčního meandru kopírujícího  silnici, vidíme přímo z vozidla výskok lososa. Okamžitě zastavujeme a sledujeme místo kde se ryba objevila. Během jedné minuty se vše opakuje a krásný atlanťák odhadem kolem 7 kg. nám předvádí úžasného delfína. Tak to je paráda, ryby jsou v řece a tah probíhá. Pokračujeme nadšeni do horního campu. Správce však není přítomen a telefonicky domlouváme schůzku na 14 hodin odpoledne. Jdeme tedy na obhlídku řeky. Pod campem je řeka velmi prudká a v řečišti jsou velké balvany. Lososi zde mohou odpočívat v klidnějších místech za  těmito balvany a sbírat síly k dalšímu nočnímu tahu proti proudu. V tomto velmi nečitelném úseku bude obtížné ryby hledat. Snad až voda klesne na nějakých 40 kubíků a obnaží se hlubší místa. Prozatím musíme volit klidnější, delší a hlubší pooly, kde můžeme předpokládat vyšší koncentraci ryb. Kolem čtrnácté hodiny sjíždíme do spodního campu, kde nás čeká správce, průvodce a poskytovatel muškařské školy Johan. Dostáváme informaci, že je letos hodně sněhu, voda je ledová a denní i noční teploty přispívají k dalšímu tání ledovce a sněhu. Lososi se velmi neochotně zvedají k muškám a pouze tahají za křídla a ocásky. Provádíme tedy desinfekci vybavení, jako prevenci proti napadení lososí populace parazitem Gyrodactylus Salaris. Jedná se o ektoparazita jež dokáže zle zasáhnout populaci lososů v dané řece. Beiarelva si touto invazí v minulosti také prošla. Asi po 20 minutách za námi Johan posílá svého kolegu, jež nám nabízí své služby jako průvodce. Karel, který byl námi ustanoven do funkce tiskového mluvčího pro svou výbornou znalost angličtiny mu děkuje a sděluje že naše výprava již gajda má s výmluvným pohledem na mne .,, Tak vám tedy hoši pěkně děkuji za důvěru, naložili jste mi pěknou odpovědnost na záda. Přijímám, ale bude to bez záruky.‘‘ Připomínám jim jenom větu, již Lubbe pravidelně opakuje ve svých mailech hlavně při hodnocení neúspěšných výprav na lososy - ,, Nikdy bych nechtěl dělat průvodce na lososí řece!‘‘ Protipólem je však jiná okřídlená věta jako vyznání lovců lososů -  ,, Kdo jednou uloví atlantského lososa, ztratí svou duši navždy a bude se stále vracet.‘‘  Johan nám s omluvou nabízí první noc zdarma ve stanu u spodního campu a již od zítřka platí noclehy ve srubech. I přes zvýšení ceny ubytování od června 2015, drží Johan slovo a zachová pro nás původní cenu přesně jak zněla telefonická domluva. Stavíme tedy v rychlosti stany a kupujeme licenci na pool, kde jsme viděli výskoky lososů. Chceme maximálně využít již první den našeho pobytu. Tento pool se jmenuje Larsos a Norové jej nazývají také studiem, neboť se zde občas točí dokumenty o lovu lososů. Pro další den volíme dlouhý pool Strand a kupujeme celodenní licenci. Cena licence se pohybuje mezi 250 –300 NOK. Platí pro daný den od 06 00 do 24 00. Cena poloviční licence se pohybuje mezi 150 – 250 NOK. Platí pro daný den od 15 00 do 24 00. Mezi půlnocí a šestou hodinou ranní je řeka zahájena. Licence je možno zakoupit u správce campu, nebo po telefonické domluvě s majitelem pozemku přes který řeka protéká.  V tmavé periodě noci probíhá tah ryb proti proudu. Pro lov volíme čtyřmetrové potápivé špičky – tipy o potápivosti T 12 – T 14 jež připojujeme k házecím hlavám a extrémně krátké návazce v délce 50 – 60 cm. a síle 0,35 mm. s trubičkovými muškami Munroe Killer a Green Highlander. Trojháčky OWNER č. 8.  Použití rychle potápivých tipů není pro letní lov lososů zcela typické, ale naše výsledky na konci týdne potvrdí správnost volby. O tom z jaké hloubky je losos schopen vystoupat k mušce, probíhají neustálé diskuse. Někteří lososáři tvrdí, že snad až z hloubky 3 – 4 m. Lubbe tipuje na 1,5 – 2 m. k čemuž bych se přikláněl. Také záleží na tom, zda losos stojí u dna nebo ve sloupci.

 

Přejíždíme tedy k poolu Larsos a začíná nezapomenutelných osm dnů lovu na lososí řece. Vysvětluji Radkovi který moc netrénoval podstatu spey hodů a vstupujeme do proudu nad hrdlo lososí tůně. Radek rozhazuje šňůru ještě proti vodě a sděluje mi, že snad měl záběr. Nevěřícně se usmívám - snad prvním hodem ? Znovu hází mušku již šikmo po proudu a jeho prut se ohýbá. S úžasem zdolává prvního mladého lososa se slovy - ,, Milane ty mi pořád zdůrazňuješ jak složité  je dosáhnout záběru na lososí řece a že jeden až dva kontakty s rybou jsou považovány za úspěch a já druhým hodem.‘‘ ,, Radku ty se mi snad zdáš, ty jsi pohádkový dědeček.‘‘ Oba se smějeme a radujeme. Že by začátečnické štěstí anebo se ozývá modrý úplněk. Ryba měří 61 cm. -  typický grilse. Gratuluji Radkovi a Pavlík čtyřicet metrů nad ním příchází o další rybu odhadem do 65 cm. Tak to je famosní a neuvěřitelný začátek. Pomalu procházíme poolem a v klidnějším náběhu do tůně zaznamenáváme výskoky několika ryb což znamená, že tah nových ryb z moře pokračuje. Zde nastává konkurenční boj o nejlepší pozici v toku k dalšímu tahu proti proudu mezi starými a nově natáhnuvšími lososy. Při této tlačenici v poolu je největší šance na záběr. Podle některých teorií se lososi svými výskoky také  snaží zbavit mořských parazitů. Losos na rozdíl např. od pstruha potočního, nehledá v řece místo s nejlepší potravní nabídkou, neboť vstupem do řeky přestává přijímat potravu, ale zajímá jej pouze ideální odpočinkové místo pro načerpání sil k dalšímu putování k trdlišti. Při větším počtu lovících v poolu se dodržují zažitá pravidla -  nástup dalšího rybáře do poolu je dán minimálně čtyřiceti metry vzdálenosti nad rybářem již lovícím a tento je povinen pomalu postupovat poolem tak, aby lovícímu nad sebou umožnil nerušený postup lovným místem. Podle různých teorií, by měly být táhnoucí ryby v ranních hodinách soustředěny spíše v koncích tůní a během dne se přesunout blíže hrdlům a náběhům tůní. S nástupem temné periody noci pak započne intenzivní postup proti proudu. Tah nových ryb do řeky, je podle znalců ovlivňován průtokem vody v řece, fázemi měsíce a bouřemi na moři. Velmi silný tlak vody v ústí řeky do moře, však může zastavit nastupující tah nových ryb, což se stalo při naší v pořadí třetí návštěvě Mandalselvy. Pokud je losos v toku vyplašen, neuniká rychlým výpadem jako jiné druhy ryb, ale pomalu vycouvá několik metrů po proudu, následně se otočí a zmizí s proudem dolů. Podle Lubbeho existují zhruba dva typy záběrů lososů. Oba jsme již měli možnost zažít v praxi. Prvním je prudká rána, kdy losos útočí na vetřelce –  naši mušku a vytěsňuje ji ze svého teritoria. Zde pak ryba buď visí na háčku, nebo padá. Zásek je proveden samotným lososem. Druhým pak pomalejší a dlouhý zátah směrem ke dnu, kdy losos díky ještě částečně přetrvávajícímu potravnímu reflexu  z moře, bere naši mušku jako potravu a vrací se s ní na své původní stanoviště. V tomto případě je největší chybou předčasný zásek. Losos již uchopenou mušku nepustí. Je tedy zapotřebí počkat na napnutí šňůry a následně zvednout prut. Např. Britové v periodě mezi záběrem a zásekem pronášejí obligátní větu –Bůh ochraňuj královnu.

 

Pokud se týká vedení mušek při lovu, je vždy žádoucí dostat mušku do zorného pole lososa a udržet ji tam co nejdéle, což je v praxi několik málo vteřin než muška předriftuje stanoviště ryby. Mušku je možno vést buďto tzv. mrtvým driftem pasivně, nebo ji oživovat pomocí pohybu prutu vpřed a vzad a další možností oživení jsou jemné a krátké tahy pomocí prstů levé ruky. V klidnějších tazích někdy zabere pomalejší ,, podojení.‘‘ Především čerství mladí lososi z moře dokáží zaútočit podobně jako duhák, což se stalo kolegovi Liborovi při lovu na Mandal, kdy mu čerstvý grilse – 2,5 kg. přijel na pomalém poolu Usland za dojenou muškou až pod nohy a nasál ji do jícnu. Lubbe též popisoval případ, kdy po rasantním útoku vyjela trubičková muška rybě žábry ven a zachytila se za tělo lososa za hlavou. Jsou to ale ojedinělé případy. Ryby, jež jsou již v řece nějakou dobu – více něž dva týdny, se pak k muškám mnohdy chovají velmi pasivně a zaberou pouze ojediněle. Tyto ryby se po určité době začínají zbarvovat  a odívat do svatebního šatu. Tzv. Color Fish. Takový losos je velmi podoben velkému potočákovi a měl by být puštěn zpět, neboť je velký předpoklad jeho úspěšného výtěru. Totéž platí o mořských pstruzích.

 

Lovec by měl tedy pomalu procházet poolem a filtrovat jej hody co nejvíce směřujícími po proudu, kdy šňůra svírá s proudem co nejostřejší úhel. Při pomalejším proudění je možno hody směřovat více kolměji na proud. Důležité je pak při průchodu poolem vůbec neměnit délku šňůry, abychom neminuli případné stanoviště ryby. Takže v praxi zhruba co dva kroky tři až pět hodů. Pokud máme možnost zabrodit přímo nad hrdlo tůně, je výbornou taktikou pouhé držení mušky v hrdle tůně nebo její jemné oživování. Lov s dvouručním prutem nemá pouze výhodu delších hodů a lovu v místech kde není možno házet jednoručákem, ale výrazně usnadňuje vedení mušek v řece a přidržení nástrahy nad pravděpodobným stanovištěm lososa. Minulé výpravy jsme odlovili s jednoručáky a můžeme potvrdit tyto výrazné rozdíly. Při hledání ryb na neznámé řece, je zapotřebí vyhledávat tzv. Taking Pools, což jsou stanoviště lososů na kterých jsou pravidelně registrovány úlovky, na rozdíl od tzv. Holding Pools, kde lososi pouze odpočívají a berou ojediněle. Dalšími místy jsou tzv. protahovací pooly, kterými losos pouze propluje. Mnohdy jsou to hlubší brázdy kopírující břeh, které ryby využívají k nočnímu tahu. Při hledání Taking Pools máme tyto možnosti – lovit tam kde loví místní a znalci, využít zkušeností kolegů kteří na dané řece již lovili a nebo využít služeb místního průvodce. Poslední možnost je ale mnohdy finančně náročná a cena za den se může pohybovat i v řádech několika tisíců korun.

 

Lovíme až do desáté večerní již bez kontaktu. Pomalu se začíná ozývat únava po dlouhé cestě, takže balíme. Je zapotřebí si pořádně odpočinout před zítřejším celodenním maratonem na Strandu. Noc je opět teplá a ledovec stále taje. Ráno tedy začínáme na Strandu. Spodní úsek je při vysoké vodě špatně čitelný a hodně prudký. Po dvou hodinách lovu, se přesunujeme do horní části poolu kde nacházíme nádherný úsek začínající dlouhým proudem a pokračující rozlehlou lososí tůní. Chvíli zde lovíme a Pavlík s Karlem pokračují proti proudu až pod hraniční most přes řeku. Asi po hodině lovu je s Radkem následujeme. Horní pool je opět úžasný. Od mostu začíná pomalejším tahem, jež se u bočního přítoku mění v proudný úsek končící v lososí tůni. Kolem jedenácté dopoledne přichází Radkovi losos. Radek si vychutnává silný tah ryby na novém dvouručáku. Samec o délce 71 cm. je po rychlé fotodokumentaci vypuštěn zpět a přichází opět gratulace. Ryby se ukazují především u ústí bočního přítoku a v konci proudného úseku. Přecházím proti proudu do pomalého tahu. Je zde velmi složité házení, neboť vysoký břeh dovoluje pouze spey hody s kratší kotvou a opravami. Asi 15m. přede mnou se najednou jako na přehlídce ukazuje apartním delfínem metrový losos. Vidím detaily jeho těla a kulatou rudou skvrnu na boku. Tyto rány způsobují lososům parazitické mořské mihule, jež jsme měli možnost sledovat na řece Mandalselvě. Kolega sledoval za kamenem svazek čtyř mihulí, z nichž největší měla odhadem kolem 70cm. Zranění se většinou rybám zahojí bez následků.

 

Snažím se házet do míst, kde se losos objevil. Pomalu pokračuji s proudem dolů. Potápivý tip T14 vede mušku hodně hluboko. Najednou zajíždí konec šňůry šikmo pod hladinu. Při lovu atlantského lososa jsou tyto chvíle vždy až k neuvěření, neboť jsou i při týdenním lovu velmi řídké. Zvedám prut a cítím tah ryby. Půlmetrový grilse statečně bojuje. Opět obdivujeme, jak houževnatí bojovníci jsou tito mladí lososi. Ryba dostává svobodu.

 

Po poledni sestupuje Pavlík  do poolu u vodopádu a ve dvě odpoledne nadšeně hlásí dva lososy – grilse 58 cm. a pětikilovou samici 80 cm. dlouhou. Tak to je nečekaný začátek. Během jednoho a půl dne lovu – 5 lososů na břehu a jedna ztracená ryba. Kolem čtvrté odpolední se konečně přesunujeme do chaty. Ubytování je perfektní a stačilo by nám i skromnější. V rychlosti vybalujeme věci a vracíme se na Strand dokončit dnešní lov. Řeka je plná smoltů – malých losůsků z přírodního výtěru v délce mezi  15 – 25 centimetry, kteří nám neustále útočí na naše trubičkové mušky. Tato lososí omladina, se po dvou až třech letech po vykulení z jiker spouští řekou do moře. V poslední fázi již jako lososí strdlice o délce 35 – 37 cm. Po ročním pobytu v moři, jsou již mladí lososi – grilse o váze – 1 – 2,5 kg. připraveni ke svému prvnímu tahu do rodné řeky. Uvádí se, že Norsko má několik set lososích řek a každá z nich má svůj lososí rod. Atlantský losos, dokáže neomylně najít svou rodnou řeku podle chemického složení její vody a juvenilního hormonu, jež vylučují do řeky dospívající ryby a je ve stopovém množství obsažen v molekulách vody. Podle nejnovějších výzkumů snad dokáží lososi identifikovat i magnetické pole země a směřovat podle něj svůj tah, podobně jako např. mořské želvy. Určité procento dospívajících samců v délce kolem 35 cm. zůstává v řece jako pojistka pro případ, že by tah dospělých ryb z moře byl z jakéhokoliv důvodu ohrožen. Tito samci označovaní jako paar, jsou schopni oplodnit až 30 procent dospělých samic. Poté se i tito spustí do moře, kde dosáhnou normální hmotnosti.

 

Pro příští den, kupujeme opět celodenní licenci na Strand. Od Lubbeho z Byske, přicházejí špatné zprávy. Byske sice padá ale je teplá a tah lososů se zastavil. Lubbe zkouší lovit na různých poolech a každý den nám posílá info. Tak uvidíme, jak se situace vyvine. Na obloze neustále panuje azuro a kolem poledne se dá lovit pouze v košili nebo tričku. Naopak voda v řece připomíná tekutý led. U vody je  velmi málo rybářů, což nám hraje do karet. Je lépe lovit v uklidněných poolech při jasném počasí a slunci, než sdílet pool s několika lososáři při dobrém lososím počasí, což by mělo vypadat asi takto – západní proudění větru, mírně se zvedající voda a případně jemný deštík. Uvádí se, že losos není plachá ryba. Po průchodu několika lovců poolem, ale není valná šance na úspěch což máme odzkoušeno z minulých výprav a totéž se  potvrdilo i na Beiar. Večer zapíjíme dnešní úspěch a vzdáváme hold této krásné řece a jejímu okolí.

 

 Na příští den kupujeme pouze poloviční licenci na Strand, abychom si alespoň trochu odpočinuli. Kolem třinácté hodiny sjíždíme do spodního campu. Jsem nějaký nervosní a popoháním kluky ani sám nevím proč. Snad  nějaké tušení. Začínáme na horním poolu. Voda v řece mírně opadává na nějakých 60 kubíků a mění svou barvu ze smaragdové modři na křišťálově modrou. Nasazuji Scandy hlavu s tipem T10, která přece jen sedá na vodu lehčeji a neplaší tolik pool. Radek během dvaceti minut zasekává lososa kolem 60 cm. Asi po pěti minutách jej následuji s rybou 63 cm. dlouhou. Nádherný začátek. Při zdolávání sledujeme stříbrné záblesky mladých lososů v čisté vodě prosvícené sluncem. Pavlík schází vodou do níže položeného proudu s bočním vodopádem a mne neustálé nutkání žene za ním. Čekám až projde poolem a pak jej následuji. Tam kde proud padá do lososí tůně přichází nekompromisní zátah a po dvou úderech hlavou je mi jasné, že mám na mušce velkou rybu. Losos přímo vymetá stěrkové dno a není možno jej ani o kousek zvednout do sloupce. Válí se mezi balvany a údery hlavou jsou impozantní. Snad bude návazec 0,35 stačit. Cítím jak vlasec brnká o skřelové kosti a kameny. Ryba ví přesně, jak zvýšit svou šanci na únik. Slunce mi pálí přímo do obličeje a začínám se zalévat potem. Pavlík vše dokumentuje. Odepínám z pásku velký dřevěný podběrák a podávám jej synovi. Vše již trvá kolem 40 minut a poprvé vidíme siluetu ryby odhadem do 100 cm. délky. Po necelé hodině, je lososí samice v podběráku. Musíme konat rychle, aby měla šanci na přežití. Metr ukazuje 94 cm. odhad váhy kolem 9 kg. Ryba je v plné kondici a zcela blank. Musí být čerstvě natažena, neboť má hřbet ještě plný drobných mořských parazitů. Po rychlé fotodokumentaci je opět vypuštěna do rodné řeky. Nyní teprve přichází nával emocí. Při západu slunce, dostává Pavlík dalšího grilse 60 cm. dlouhého. Radek z horního poolu hlásí dnes již celkově pátou rybu 61 cm. a ještě jednu ztracenou nad podběrákem. Cestou k autu, si z Pavlíkem krátíme přes pustý pozemek s vysokou travou poblíž norského stavení. Najednou ztrácím půdu pod nohama v místě, kterým Pavlík právě prošel a padám do hluboké a úzké jámy, na jejímž dně je voda. Pavlík se otáčí a když vidí jenom mou hlavu s podivem mne vyzývá abych vstanul pokud jsem upadnul. Já mu ale se smíchem oznamuji, že jsem se právě  chytil do norské jámy na mamuty. Naštěstí byla na jejím dně pouze voda.

 

Když hlásíme příští den Johanovi do statistiky počet ryb, s úsměvem nám zděluje, že již můžeme s klidem ukončit lov, neboť máme splněno. Také nám oznamuje, že jsme ulovili nejvíce lososů a největší ryby na poolech Strand a Larsos v tomto týdnu. Jsme potěšeni. Naše úsilí nese ovoce. Odpoledne opět bojujeme na Strandu. Voda klesá a tah nových ryb z moře se zřejmě pozastavil. Lososy vidíme nad vodou pouze ojediněle. V řece se začínají objevovat mořští pstruzi. V proudech se ukazují nad hladinou a v klidnějších tazích se prozrazují závary a koly na hladině. S Pavlíkem opět lovíme dolní pool u vodopádu. Z pobřežní vegetace, se najednou vynoří dvojice lososářů v opravdu pokročilém věku – 80 plus. Navzájem se zdravíme a starší z dvojice s dvouručákem a brodící holí opatrně vstupuje do mělké vody. Jeho kolega usedá ne břeh, ztrácí oporu a převrací se na záda s nožkama nahoře jako v  té pohádce o kohoutkovi. Až nyní poznáváme že se jedná o ženu, zřejmě manželku lovce s dvouručákem. Pavlík si neodpustí legrační poznámku, že Karlovi přišli nějací noví klienti. Karel je totiž zaměstnancem pohřebního ústavu. Vše je pochopitelně myšleno pouze v legraci i když šibeniční a s absolutním respektem ke stáří. Doufám, že nám to čtenáři odpustí. Lovec pak odchází směrem proti proudu za zatáčku a jeho manželka chvíli loví přívlačí. Asi po hodině oba opouští pool. Díváme se za nimi s pocitem úcty a myšlenkou - kolik sezon na lososích řekách již tato dvojice prožila. Ještě jednou  je pak potkáváme na spodní části Storjordu. Mezitím přichází z horní části poolu Radek a ihned mi sděluje - ,, Milane, já jsem si celou dobu myslel, že jsi to ty s tou hůlčičkou. Ta silueta, pohyby, rychlost chůze a tak.‘‘ ,, Ano chlapci, čekal jsem to – však na každého dojde.‘‘

 

Filtruji pomalou část poolu, kde se ukazují mořští pstruzi – úsek je dlouhý zhruba 200m. Až po dvou hodinách lovu mám na výběhu do mělčí vody rasantní záběr odlišný od kontaktu lososem. Podle záblesku jde o rybu do 60 cm. Také boj je jiný. Ryba se několikrát točí kolem své osy. Až v podběráku vidím velké černé tečky a rovný konec ocasní ploutve. Podařil se mi mořský pstruh v úžasné letní kondici. Na rozdíl od atlantského lososa, má mořský pstruh rozesety černé pigmentové skvrny i pod postranní čarou a na skřelích a má rovný konec ocasní ploutve. Násadec ocasní ploutve je masivnější a kratší než u lososa. Pstruh má kolem 2,5 kg. Mám z tohoto úlovku velkou radost. Je to můj v pořadí druhý mořák, ulovený na lososí řece. Ten první na Mandal měl 70 cm. Nasazujeme velké mušky typu Sunray Shadow  a lovíme až do půlnoci, neboť je naděje na další úlovek mořského pstruha. Až do konce dnešního lovu, máme pět záhadných záběrů – jsou to vesměs rychlé bouchance do mušek bez kontaktu s rybou. Typujeme menší mořské pstruhy ale kdo ví. Mořští pstruzi, se pak na trdlištích setkávají s lososy a občas projeví velký samec pstruha zájem o lososí samici. Kříženci jsou pak velkou vzácností. Viděl jsem foto takovéto ryby ze švédské řeky Morum. Jednalo se o štíhlého, stříbrného jedince ve velikosti kolem 90 cm.

 

Na telefonu mám další špatné zprávy od Lubbeho z Byske. Situace je pořád stejná v horních i dolních úsecích řeky. Tah lososů do Byske, se téměř úplně zastavil. Musíme učinit zásadní rozhodnutí. Prodloužíme tedy pobyt na Beiarelvě o další tři dny, neboť zde je situace dobrá. Za Lubbem do Boliden, se pak zastavíme na zpáteční cestě domů a Byskealven zůstane bohužel námětem pro další výpravu.

 

Po celý týden míjíme při cestě z horního campu na Strand nádherný proudný úsek, jehož část je vidět ze silnice. Pokaždé máme nutkání jej vyzkoušet, ale Strand je pro nás pořád velmi přitažlivý díky počtu a velikosti ulovených ryb. Po delší diskuzi s Johanem, konečně zjišťujeme název tohoto poolu. Identifikace některých lovných míst je dosti složitá, neboť neexistuje žádná mapka a pooly na levé a pravé straně řeky se vždy jmenují odlišně. Jiné názvy pak mají soukromé pozemky kolem řeky, na kterých je povoleno parkování pouze pro majitele licencí. Konečně tedy máme jasno – pool na levé straně řeky se jmenuje Storjord a zde tedy ukončíme náš lososí týden. Kupujeme poloviční licence na dva dny. Radek si na úplně poslední den bere plnou licenci.

 

V sobotu tedy lovíme spodní úsek Storjordu. Je krásný, ale ryby se vůbec neukazují. Pavlík s Radkem se snaží dostat proti proudu na dvě slibná místa, jež jsou vidět z našich pozic. Vodou však nelze a pobřežní vegetace připomíná neprostupnou džungli. Pavlík se dostává asi 200 m. nad naše stanoviště a zde boduje s mladým lososem do 55 cm. Radek pokračuje dál proti proudu. Je již před setměním a Radek se stále nevrací. Konečně mi volá a oznamuje, že ulovil rybu do 60 cm. ale nemůže se prodrat zpět vegetací. Asi po hodině vše dopadá dobře a Radek na nás svítí čelovkou

 

 Začíná poslední den a poslední šance vylepšit naši statistiku lososem nebo mořským pstruhem. I dnes je obloha bez mráčku. Radek již od rána bojuje na Storjordu a hlásí mladého lososa 58 cm. Po poledni lovíme všichni čtyři nádherný horní úsek Storjordu, jež začíná mohutnou peřejí a pokračuje dlouhým a hlubokým tahem dobrých 600 m. Lososi se ukazují již velmi řídce. Vystupuji výše nad peřej a jdu proti vodě až pod vysoké skály. Jsou tu úžasná ale těžce dostupná místa. Lovím z pobřežních balvanů a jsem nucen házet přes ruku s různými opravami. Je to velmi dobrá dvouruční škola. Když docházím opět k peřeji, vidím již z dáli Pavlíkův prut v pořádném oblouku. Spěchám abych o nic nepřišel. Losos mu do mušky nejdříve ťuknul a záběr přišel až na druhý hod. Je to krásná stříbrná samice 85 cm dlouhá. Její boky opaleskují jemně růžově a okraje ploutví mají fialový nádech. Pavlík je nadšen a přijímá naše gratulace. Rybu mezi 6 – 7 kg. si poctivě vybojoval. Ještě několik fotek a losos je opět ve své řece. Opravdu fenomenální rozloučení s rájem. Večer připíjíme naší úspěšné výpravě. Ulovili jsme celkem 14 lososů a dva mořské pstruhy, přišli jsme o dalších 5 – 6 ryb a zaznamenali ještě kolem 10 nerealizovaných záběrů. Statistika jako z Marsu. Když se nám podařilo při druhé návštěvě Mandalselvy ulovit 11 lososů, předpokládali jsme, že tento počet snad již nepřekonáme. Beiarelva nás tedy posunula opět o kus dále.

 

Před odjezdem se loučíme s Johanem a děkujeme mu za perfektní ubytování a příznivé ceny. Předáváme mu vzory našich nejúspěšnějších mušek – především – Munroe Killera a Green Highlandera. Johan mi nabízí odbyt mých lososích mušek. Je to pro nás satisfakce a ocenění našeho úsilí. Snad jsme ani tentokráte neudělali českým muškařům ostudu.

 

Míříme tedy zpět do reality přes švédské Boliden, kde s Lubbem u slivovice a sobího guláše probíráme naši expedici a Lubbeho zářiovou výpravu za lososy na poloostrov Kola. Příště nás snad Byskealven přivítá příhodnějšími podmínkami. Přejeme tedy Lubbemu – Taut lines and
screaming reels -  na jeho podzimní cestě za lososy a vydáváme se domů.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 




Comments